Inherited from Old Czech ščeknúti.
- IPA(key): [ˈʃcɛknou̯t]
- Hyphenation: štěk‧nout
štěknout pf (imperfective štěkat)
- to bark
Conjugation
Infinitive
|
štěknout, štěknouti
|
Active adjective
|
štěknuvší
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The verb štěknout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
Participles |
Past participles |
Passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
masculine animate
|
štěkl |
štěkli |
— |
—
|
masculine inanimate
|
štěkly |
—
|
feminine
|
štěkla |
—
|
neuter
|
štěklo |
štěkla |
— |
—
|
- štěknouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- štěknouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- štěknout in Internetová jazyková příručka