dispečer

See also: dispecer

Czech

Etymology

Borrowed from English dispatcher.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdɪspɛt͡ʃɛr]

Noun

dispečer m anim (feminine dispečerka)

1. dispatcher

Declension

Declension of dispečer (hard masculine animate)

	singular	plural
nominative	dispečer	dispečeři
genitive	dispečera	dispečerů
dative	dispečerovi, dispečeru	dispečerům
accusative	dispečera	dispečery
vocative	dispečere	dispečeři
locative	dispečerovi, dispečeru	dispečerech
instrumental	dispečerem	dispečery

Related terms

• dispečink

 

Further reading

• dispečer in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dispečer in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dispečer in Internetová jazyková příručka