náfuka

Czech

Etymology

Deverbal from nafouknout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaːfuka]
• Rhymes: -uka

Noun

náfuka m anim

1. bighead (person)

   Synonym: nafoukanec

Declension

Declension of náfuka (masculine animate in -a)

	singular	plural
nominative	náfuka	náfukové
genitive	náfuky	náfuků
dative	náfukovi	náfukům
accusative	náfuku	náfuky
vocative	náfuko	náfukové
locative	náfukovi	náfucích
instrumental	náfukou	náfuky

Further reading

• náfuka in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu
• náfuka in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• náfuka in Internetová jazyková příručka