revokovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]revokovat impf
- to revoke
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | revokovat, revokovati | Active adjective | revokující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | revokování | Passive adjective | revokovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | revokuji, revokuju (coll.) |
revokujeme | — | revokujme |
| 2nd person | revokuješ | revokujete | revokuj | revokujte |
| 3rd person | revokuje | revokují, revokujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive revokovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | revokoval | revokovali | revokován | revokováni |
| masculine inanimate | revokovaly | revokovány | ||
| feminine | revokovala | revokována | ||
| neuter | revokovalo | revokovala | revokováno | revokována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | revokuje | — |
| feminine + neuter singular | revokujíc | — |
| plural | revokujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- revokovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- revokovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- revokovat in Internetová jazyková příručka