služebník

Czech

Etymology

From služba +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsluʒɛbɲiːk]

• Audio:

  (file)

• Hyphenation: slu‧žeb‧ník
• Rhymes: -ɛbɲiːk

Noun

služebník m anim (feminine služebnice)

1. servant

Declension

Declension of služebník (velar masculine animate)

	singular	plural
nominative	služebník	služebníci
genitive	služebníka	služebníků
dative	služebníkovi, služebníku	služebníkům
accusative	služebníka	služebníky
vocative	služebníku	služebníci
locative	služebníkovi, služebníku	služebnících
instrumental	služebníkem	služebníky

Derived terms

• modloslužebník
• služebnictvo

 

Further reading

• služebník in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• služebník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• služebník in Internetová jazyková příručka