spojovník

Czech

Etymology

From spojovat (“to connect”) +‎ -ník.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspojovɲiːk]
• Rhymes: -ovɲiːk
• Hyphenation: spo‧jov‧ník

Noun

spojovník m inan

1. hyphen

   Synonyms: tiret, tiré

   Hypernym: interpunkce

Declension

Declension of spojovník (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	spojovník	spojovníky
genitive	spojovníku	spojovníků
dative	spojovníku	spojovníkům
accusative	spojovník	spojovníky
vocative	spojovníku	spojovníky
locative	spojovníku	spojovnících
instrumental	spojovníkem	spojovníky

Coordinate terms

• apostrof
• čárka
• dvojtečka
• otazník
• pomlčka
• středník
• tečka
• trojtečka
• uvozovky
• vykřičník
• závorka

 

Related terms

• spojovací
• spojovat
• spojovatel
• spojovatelna
• spojování
• spojový

 

Further reading

• spojovník in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• spojovník in Internetová jazyková příručka