zavraždit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]zavraždit pf (imperfective vraždit)
- to murder
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | zavraždit, zavražditi | Active adjective | zavraždivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zavraždění | Passive adjective | zavražděný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zavraždím | zavraždíme | — | zavražděme |
| 2nd person | zavraždíš | zavraždíte | zavraždi | zavražděte |
| 3rd person | zavraždí | zavraždí | — | — |
| The verb zavraždit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zavraždil | zavraždili | zavražděn | zavražděni |
| masculine inanimate | zavraždily | zavražděny | ||
| feminine | zavraždila | zavražděna | ||
| neuter | zavraždilo | zavraždila | zavražděno | zavražděna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zavraždiv |
| feminine + neuter singular | — | zavraždivši |
| plural | — | zavraždivše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- zavražditi in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zavražditi in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zavraždit in Internetová jazyková příručka