znáti

See also: znati and знати

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *znati.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈznaːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈznaːci/

Verb

znáti impf

1. (transitive) to know (to be acquainted or familiar with)

Conjugation

Conjugation of znáti (class V)

infinitive	supine	verbal noun
znáti	znat	znánie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	znaju	znávě (-va)	znám (-me/-my)	–	znajvě (-va)	znajme (-my)
2nd person	znáš	znáta	znáte	znaj	znajta	znajte
3rd person	zná	znáta	znajú	znaj	znajta	znajte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	znach	znachově (-va)	znachom (-me/-my)	znách, znajiech	znáchově, znajiechově (-va)	znáchom, znajiechom (-me/-my)
2nd person	zna	znasta (-šta)	znaste (-šte)	znáše, znajieše	znášta, znajiešta (-sta)	znášte, znajiešte (-ste)
3rd person	zna	znasta (-šta)	znachu	znáše, znajieše	znášta, znajiešta (-sta)	znáchu, znajiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	znal	znala	znali	znán	znána	znáni
Feminine	znala	znale	znaly	znána	znáně	znány
Neuter	znalo	znale	znala	znáno	znáně	znána

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	znajě	znajúce		znav	znavše
Feminine	znajúci			znavši
Neuter	znajě, znajúci			znav, znavši

Note: This table shows the most common forms of znáti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• poznati
• rozeznati
• seznati
• spoznati
• uznati
• vyznati
• známý

 

Descendants

• Czech: znát

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “znáti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění