řevnit

Czech

Etymology

Probably related to řvát.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈr̝ɛvɲɪt]

Verb

řevnit impf

1. to envy
   • 1959, Eduard Bass, Cirkus Humberto‎^[1]:

     Z toho pohledu Paolo záviděl Vaškovi a řevnil na něho.

     (please add an English translation of this quotation)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	řevnit, řevniti	Active adjective	řevnící
Verbal noun	řevnění	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	řevním	řevníme	—	řevněme
2nd person	řevníš	řevníte	řevni	řevněte
3rd person	řevní	řevní	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive řevnit.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	řevnil	řevnili	—	—
masculine inanimate		řevnily		—
feminine	řevnila		—
neuter	řevnilo	řevnila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	řevně	—
feminine + neuter singular	řevníc	—
plural	řevníce	—

Derived terms

• řevnivý m

 

See also

• žárlit
• závidět

Further reading

• řevniti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• řevniti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• řevnit in Internetová jazyková příručka