bičovat

From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation Jump to search

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

Inherited from Old Czech bičěvati, from Proto-Slavic *bičevati.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

bičovat impf (perfective zbičovat)

  1. to whip

Conjugation

[edit]
[edit]

Further reading

[edit]
  • bičovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • bičovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • bičovat in Internetová jazyková příručka