ctitel

Czech

Etymology

From ctít (“to honor”) +‎ -tel.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈt͡scɪtɛl]
• Rhymes: -ɪtɛl
• Hyphenation: cti‧tel

Noun

ctitel m anim (feminine ctitelka or ctitelkyně)

1. admirer

   Synonyms: milovník, obdivovatel, uctívatel, zbožňovatel

Declension

Declension of ctitel (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	ctitel	ctitelé
genitive	ctitele	ctitelů
dative	ctitelovi, ctiteli	ctitelům
accusative	ctitele	ctitele
vocative	ctiteli	ctitelé
locative	ctitelovi, ctiteli	ctitelích
instrumental	ctitelem	ctiteli

Related terms

• ctěný
• ctít
• ctnost
• ctný

 

Further reading

• ctitel in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• ctitel in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• ctitel in Internetová jazyková příručka