duše

See also: duse, Duse, Düse, dǔsè, dušě, and dü'se

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech dušě, from Proto-Slavic *duša.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈduʃɛ]
• Hyphenation: du‧še

Noun

duše f

1. soul (spirit)
2. inner tube

   výměna duše ― (please add an English translation of this usage example)

3. (music, lutherie) sound post

Declension

Declension of duše (soft feminine)

	singular	plural
nominative	duše	duše
genitive	duše	duší
dative	duši	duším
accusative	duši	duše
vocative	duše	duše
locative	duši	duších
instrumental	duší	dušemi

Derived terms

• douška
• duševní
• dušička
• Dušičky
• Mirek Dušín
• vypustit duši
• zádušní

 

Related terms

• duch

 

Further reading

• duše in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• duše in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• duše in Internetová jazyková příručka

Serbo-Croatian

Noun

duše

1. inflection of duša:
   1. genitive singular
   2. nominative/accusative/vocative plural

Noun

duše

1. vocative singular of duh

Slovak

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈduʃe]

Noun

duše

1. inflection of duša:
   1. genitive singular
   2. nominative/accusative plural