dvořěnín

Old Czech

Etymology

From dvór +‎ -ěnín.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈdʋor̝i̯ɛɲiːn/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈdvor̝ɛɲiːn/

Noun

dvořěnín m pers (feminine dvořěnínka)

1. courtier

Declension

Declension of dvořěnín (hard o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	dvořěnín	dvořěníny	dvořěné, dvořanové
genitive	dvořěnína	dvořěnínú	dvořan, dvořanóv
dative	dvořěnínu, dvořěnínovi	dvořěnínoma	dvořanóm
accusative	dvořěnína	dvořěníny	dvořany
vocative	dvořěníne	dvořěníny	dvořěné, dvořanové
locative	dvořěnínu, dvořěnínovi	dvořěnínú	dvořěniech
instrumental	dvořěnínem	dvořěnínoma	dvořany

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: dvořan

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “dvořěnín”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění