hřiedel

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *grędelь.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈɣr̝i̯ɛːdɛl/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈɦr̝iːdɛl/

Noun

hřiedel m inan

1. shaft, driveshaft
   • 1432–1452, Nejstarší městská kniha táborská z let 1432–1452:

     A zlámal-li by sě hřiedel nebo kolo u toho brusu, na kterémž Dub nožieř má brúsiti, oprav to Vaněk pekař tak, aby sě Dub nožieř nemeškal.

     (please add an English translation of this quotation)

Declension

Declension of hřiedel (soft o-stem)

	singular	dual	plural
nominative	hřiedel	hřiedele	hřiedeli, hřiedeľové
genitive	hřiedele	hřiedeľú	hřiedeľóv
dative	hřiedeľu	hřiedeľoma	hřiedeľóm
accusative	hřiedel	hřiedele	hřiedele
vocative	hřiedeľu	hřiedele	hřiedeli, hřiedeľové
locative	hřiedeli, hřiedeľu	hřiedeľú	hřiedelích
instrumental	hřiedelem	hřiedeľoma	hřiedeli

This table shows the most common forms around the 13th century.
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.

Related terms

• hřada

 

Descendants

• Czech: hřídel

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “hřiedel”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění