hreindýr

Icelandic

Etymology

From hreinn +‎ dýr.

Pronunciation

• IPA^(key): /ˈr̥ein.tiːr/

Noun

hreindýr n (genitive singular hreindýrs, nominative plural hreindýr)

1. reindeer

Declension

declension of hreindýr

n-s	singular		plural
	indefinite	definite	indefinite	definite
nominative	hreindýr	hreindýrið	hreindýr	hreindýrin
accusative	hreindýr	hreindýrið	hreindýr	hreindýrin
dative	hreindýri	hreindýrinu	hreindýrum	hreindýrunum
genitive	hreindýrs	hreindýrsins	hreindýra	hreindýranna