líc

See also: LIC, Lic, lic, lić, lîç, Lic., lic., and -lic

Czech

Líc hrací karty

Líc kreditní karty

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈliːt͡s]
• Hyphenation: líc

Etymology 1

Inherited from Old Czech líce, from Proto-Slavic *lice (“cheek, face”).

Alternative forms

• líce n

Noun

líc f

1. cheek, right-side up

   Synonym: tvář

   Pohladil ji po lících. ― He stroked her cheeks.

Declension

Declension of líc (soft zero-ending feminine)

	singular	plural
nominative	líc	líce
genitive	líce	lící
dative	líci	lícím
accusative	líc	líce
vocative	líci	líce
locative	líci	lících
instrumental	lící	lícemi

Derived terms

• licous
• lícní

 

Etymology 2

Inherited from Old Czech líc, derived from Proto-Slavic *lice (“cheek, face”).

Noun

líc m inan

1. face side

   Antonym: rub

   líc karty ― front of the card

   líc mince ― obverse of the coin

Declension

Declension of líc (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	líc	líce
genitive	líce	líců
dative	líci	lícům
accusative	líc	líce
vocative	líci	líce
locative	líci	lících
instrumental	lícem	líci

Derived terms

• nalíc

 

Further reading

• líc in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• líc in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• líc in Internetová jazyková příručka