rozklad

See also: rozkład

Czech

Etymology

Deverbal from rozkládat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrosklat]

Noun

rozklad m inan

1. decomposition
2. (set theory) partition

Declension

Declension of rozklad (hard masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	rozklad	rozklady
genitive	rozkladu	rozkladů
dative	rozkladu	rozkladům
accusative	rozklad	rozklady
vocative	rozklade	rozklady
locative	rozkladu	rozkladech
instrumental	rozkladem	rozklady

Derived terms

• biologický rozklad
• prvočíselný rozklad
• rozklad sil

 

Related terms

• rozpad

 

Further reading

• rozklad in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• rozklad in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• rozklad in Internetová jazyková příručka