tieti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *tęti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈci̯ɛːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈciːci/

Verb

tieti ?

1. to cut, to chop
   • 14th century, O Jetřichovi Berúnském‎^[1]:

     Jáť udeřím, več tna ránu,
     leč buď kámen, leč buď v stěnu.

     (please add an English translation of this quotation)

Conjugation

Conjugation of tieti (class I)

infinitive	supine	verbal noun
tieti	ťat	tětie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	tnu	tnevě (-va)	tnem (-me/-my)	–	tněvě (-va)	tněm (-me/-my)
2nd person	tneš	tneta	tnete	tni	tněta	tněte
3rd person	tne	tneta	tnú	tni	tněta	tněte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	těch	těchově (-va)	těchom (-me/-my)	tniech	tniechově (-va)	tniechom (-me/-my)
2nd person	tě	těsta (-šta)	těste (-šte)	tnieše	tniešta (-sta)	tniešte (-ste)
3rd person	tě	těsta (-šta)	těchu	tnieše	tniešta (-sta)	tniechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	ťal	ťala	těli	ťat	ťata	těti
Feminine	ťala	těle	ťaly	ťata	tětě	ťaty
Neuter	ťalo	těle	ťala	ťato	tětě	ťata

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	tna	tnúce		ten, ťav	tenše, těvše
Feminine	tnúci			tenši, těvši
Neuter	tna, tnúci			ten, ťav, tenši, těvši

Note: This table shows the most common forms of tieti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Derived terms

• dotieti
• natieti
• náton
• ottieti
• podtieti
• potieti
• protieti
• přětieti
• stieti
• utieti

 

Descendants

• Czech: tnout, tít

Further reading

• Jan Gebauer (1903–1916) “tieti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění