vegetovat

Czech

Etymology

From Latin vegetō +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɛɡɛtovat]
• Rhymes: -ovat
• Hyphenation: ve‧ge‧to‧vat

Verb

vegetovat impf

1. (literary, botany, zoology) to vegetate

   Synonyms: růst, bujet, žít

2. (colloquial) to eke out a living

   Synonym: živořit

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vegetovat, vegetovati	Active adjective	vegetující
Verbal noun	vegetování	Passive adjective	vegetovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vegetuji, vegetuju (coll.)	vegetujeme	—	vegetujme
2nd person	vegetuješ	vegetujete	vegetuj	vegetujte
3rd person	vegetuje	vegetují, vegetujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vegetovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vegetoval	vegetovali	vegetován	vegetováni
masculine inanimate		vegetovaly		vegetovány
feminine	vegetovala		vegetována
neuter	vegetovalo	vegetovala	vegetováno	vegetována

Transgressives	present	past
masculine singular	vegetuje	—
feminine + neuter singular	vegetujíc	—
plural	vegetujíce	—

Related terms

• vegetace f
• vegetarianismus m inan
• vegetarián m anim
• vegetativní

 

Further reading

• vegetovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vegetovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vegetovat in Internetová jazyková příručka