vrána

See also: vrana, Vrana, and vraná

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech vrána, from Proto-Slavic *vorna, from Proto-Balto-Slavic *wárˀnāˀ.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvraːna]

Noun

vrána f

1. crow (bird of the genus Corvus)

Declension

Declension of vrána (hard feminine quant-alt)

	singular	plural
nominative	vrána	vrány
genitive	vrány	vran
dative	vráně	vranám, vránám
accusative	vránu	vrány
vocative	vráno	vrány
locative	vráně	vranách, vránách
instrumental	vránou	vranami, vránami

See also

• krkavec
• vrána k vráně sedá
• vrána vráně oči nevyklove

Further reading

• vrána in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vrána in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vrána in Internetová jazyková příručka